| ELYSIUM | press | ostatní | Rozhovor s webzinem Rockmag.cz |

Elysium, brutal-popová skupina z Týnce nad Labem

press

zpět

Rozhovor s webzinem Rockmag.cz (odpovídal Ondra) www

Kapelu Elysium lze slyšet na letošním Rockmag.cz Metalcore Tour 2007, tak jsme vám připravili rozhovor, kde s nimi můžete seznámit. Čtěte prosím.

Ahoj, jak a kdy Elysium vzniklo?
Též Tě zdravím a zároveň všechny, co se rozhodli přelouskat tento rozhovor. Kapela vznikla v létě roku 2003 z výběru členů několika středočeských band. Hlavní roli tu sehrálo trio muzikantů a to Dušan Miňovský - kytara, David Adamec - baskytara a Vašek Paštyka - bicí. V tu dobu všichni ukončili činnost ve svých kapelách. Dušan s Davidem chtěli hrát muziku tvrdší než které se doposud věnovali a tak vznikl celý nápad zasvětit své snažení Elysiu. O Vaškovi věděli, že dřív bouchal v Cruel Barbarien a tak ho do projektu zasvětili a následně i přibrali. Pak se přidal i Martin Kočí, který setrval jako zpěvák tři roky a na jehož post před rokem nastoupil Jiří Veselý, čímž vznikl i jakýsi posun dál od popové scény, kterou stejně nikdo z nás nemá rád (smích). Před dvěma lety jsem přišel já, bylo to v době kdy odcházel Martin a Elysium bylo asi půl roku bez zpěvu, super doba dát to všechno dohromady a parádně se sehrát.

Co to vlastně znamená "Elysium"?
S tímto názvem přišel Dušan a pokud se nepletu, tak se to dá vyložit hned několika způsoby. Elysium je vlastně bráno jako ráj, pocházející z řecké mytologie. Právě na toto místo se odebírali duše všech počestných lidí. Dá se říct, že to je útočiště posmrtného života.

V roce 2007 jste vydali desku Private Hell, plánujete už další placku?
Ano tato deska je svým způsobem ještě dost čerstvá a na koncertech v minulé zimní sezóně mockrát nezazněla, proto si myslím, že ještě letošní klubové vystupování pojedeme s tímto materiálem. Každopádně první nové kusy už máme napsaný a pomalu je budeme realizovat a zdokonalovat. Natáčení bych viděl něják v přístím roce, přesnější termín jsme si nestanovili, ale makáme na tom.

Kde máte internetové stránky a co na nich mohou internetoví brouzdalové najít?
Stránky všichni naleznou na www.elysium.wz.cz , jinak tam jsou veškeré info o kapele, členech, novinky, koncerty, obchod kde si můžete objednat něco z našich skvělých věcí a něco ke stažení jako klip, wallpapery, texty. Už se nám ozvalo i pár hlasů ze zahraničí, takže se časem dočkáme i anglické verze stránek. Jinak máme profil na www.bandzone.cz/elysium a samozřejmě mezinárodní www.myspace.com/elysiumteenec , kde je v dobré kvalitě náš materiál z výše zmiňovaného alba.

Jak byste svoji hudbu charakterizovali?
Tak na Private Hell vymýšlel veškerý materiál Dušan a ten je hodně ovlivněn legendama jako Nevermore, Metallica, Dream Theater, Megadeath, což je v podstatě ukryto v celé tvorbě. Přidáním pár vlastních pohnutek mysli z toho dělá muziku jaká to je. Společně s Jirkovim řevem jsme často zařazování do thrash-deathových vod. Jinak my to tak něják neřešíme, děláme muziku, co nás baví a nějakým způsobem naplňuje naše životy.

Jak důležité jsou pro vás texty?
Texty jsou pro nás dost závažnou věcí. Tvorba textu není pouhým blábolením slov popř. zvuků, jak si na našich koncertech mnoho lidí myslí, ale jde o jakési poselství, nebo hlubší zamyšlení nad daným tématem písně. Myslíme si, že bylo dost velké štěstí, protože Jirka je opravdu plodný a hlavně kvalitní textař, všechny texty na Private Hell pěkně zapadají do celého konceptu CD jako takového. Veškeré texty a jejich překlady jsou k dispozici na webu, tak se můžete podívat.

Používáte ve vaší hudbě nějaké netradiční prvky?
No, do jedné písně jsem chtěl zakomponovat lesní roh, ale prej to je málo metal, takže se držíme klasiky. Až nás to přestane bavit a budem cítit, že to chce třeba tahací harmoniku, či sboristky tak proč ne, ale zatím… co funguje nespravuj.

Jak často spolu zkoušíte?
Zkoušky jsou jednou tejdně v neděli a když se hraje, tak zkouška neprobíhá. Jelikož nejsme ze stejného města, je to bohužel takhle. Jirka jezdí obzkoušku, protože Jihlava je už trochu dál. Jinak všichni hodně cvičí doma (že jo Adis) (smích). Veškeré songy máme zapsané v jednom programu, kterej ty věci přehrává přes midi, takže člověk může docela přesně hrát karaoke a tím se to naučit… tím jsem vlastně vysvětlil i tvorbu písní, která probíhá skrze tento program přes net. Je zajímavý sejít se ve zkušebně a zahrát novou věc napoprvé dobře, protože každej ví, co má dělat a pak už se jen domýšlejí maličkosti.

Co děláte, když neděláte hudbu?
No, když opomenu povinnosti, jako je práce * do který všichni pravidelně chodí krom mě, tak David s Vaškem vychovávají děti a manželku (každej svoji), Dušan pejska Kornouta a kočičku Michalku a já s Jiřikem hlavně svoje rodiče. S Jiříkem jsme totiž umělci na volné noze, věční bohémové chodící do lesa, kochající se krásou českým luhů a hájů. Jinak Adis stále maká na baráku, Dušan jezdí rád na kole a vysedává v putice, Jirka má astronomii, fyziku, šachy, focení a putiku, já dělám všechno, ale nic a Vašek rád jí a pije vodu - stále a pak musí chodit často na záchod. Jinak bych chtěl zdůraznit, že všichni z oblibou konzumujem maso ve velké míře!

Přátelíte se mimo hudbu? Chodíte spolu třeba na pivo?
No vzhledem k tomu, že jsou všichni dost časově vytížený a hlavně z několika měst, je težký dát to dohromady. Občas zajedu k Dušanovi na pivko pokecat o kytarách a pak to něják vždy dopadne. Jirkův barák jsem zatím neviděl – Jihlava je fakt z ruky. Pořádají se tu však často grilovačky a podobný dobrý věci, kde se vždycky hrozně opiju a Adis přežere. Díky zkušenostím ostatních členů, se jim nikdy nic podobného nestane, což jim s Davidem závidíme. Ale jinak to jsou vždy skvělý akce, ze kterých vzniká spoustu bizardních fotek a úchylnejch nápadů.

Co považujete za největší úspěch vaší kapely během její existence a co za největší nezdar?
Největším úspěchem bylo, že se sestava takhle ustálila. Myslím, že jsme se jako kapela sešli lidi hodně v pohodě, každej z nás má sice odlišnou povahu, ale láska k muziku a srandu nás stmelila natolik, že malé nedostatky, kterými trpím především já (smích) jsou často přehlíženy. Jinak každý z dobře odehraných koncertů či povedená akce je pro nás úspěchem. Nezdary rychle zapomínáme, protože jinak by s tím už každej z nás sekl.

Kteří interpreti vás nejvíce ovlivnili?
Každej z kluků má rád trochu něco jinýho. V podstatě když vyjmenuju kapely který máme rádi, tak se asi schodnem na Death, Nevermore, Dream Theater, Metallica, samozřejmě jsou tu i modernější záležitosti, ale tohle je takové to zdravé jádro.

Kam kráčí teď vaše hudba?
To je hrozně těžká otázka, která nelze přesně definovat. Myslím, že žádné zvratné události se dít nebudou. Stále se snažíme o techničtější muziku, která má v sobě dost dravosti a nedá Vám spát. Nepovažujem naši muziku za žádný extra zázrak, který by udělal zlom na metalové scéně, ale na druhou stranu jsem přesvědčen, že se nejedná o klišovitou záležitost. Hrajem prostě hudbu kterou cítíme a která nás baví, když se někomu líbí, jsme samozřejmě rádi.

Kolik máte nyní ve svém repertoáru songů?
Na koncertech teď aktivně hrajeme kolem deseti věcí, jsou to všechno písně z Private Hell a někdy zapojujeme i nějáký ten cover pro zpestření. Celý set trvá asi pětačtyřicet minut, což si myslím že je na koncert zcela odpovídající

Jak se těšíte na nadcházející Rockmag.cz Metalcore Tour 2007?
Těšíme se celkem dost, protože začíná klubová sezóna a po létě jsme trochu koncertně vyhládli. Těšíme se na přátelé z jiných měst, co dorází omrknout náš, ale i ostatních kapel, set. Všichni rádi hrajem a rádi se o to podělíme a tohle je fajn příležitost oslovit nové lidi. Svým způsobem jsem i zvědavý na účast diváků na koncertech, protože v poslední době jsem viděl několik fakt mrtvolných klubových akcí, které naznačují velký nezájem a ignoraci lidí.

Jaké máte plány do budoucna?
Stále hrát a až příjde ten správný čas nahrát matroš a pokusit se ho vydat u nějáké společnosti. Je to hrozně těžký. Je velkou naivitou myslet si fajn, mám nahráno, poperte se o mě. Člověk musí stále makat, navíc není moc společností, který by se zabývaly našim stylem. U předešlého alba jsme samozřejmě hledali vydavatele, ale bezvýsledně…jsme ochotni se i podílet na vydání, ale jde o to jestli si máme navzájem co nabídnout. Podtrženo, sečteno – běh na dlouhou trať.

Chtěli byste se svojí muzikou prorazit do zahraničí?
Tak stránky sice máme jen v češtině, ale už teď máme v plánu udělat nějáký ten výměnný koncert se zahraniční kapelou. Víceméně je na nás tvořen nátlak od kolegů, aby se začalo už něco dít (smích). Řekl bych že to je jen otázka několika měsíců…plnohodnotné EU, US tour zatím v nedohlednu (smích)

Kdyby vás chtěl někdo pozvat zahrát na akci, kterou pořádá, co proto musí udělat?
Není nic snadnějšího než skočit na naše stránky, opsat kontakt a ozvat se. Finančně nejsme nijak nároční, baví nás to a budem rádi když poznáme nový lidi. BackStage o velikosti sto metrů čtverečních, koks a ženštiny veselé v rozkroku nepotřebujeme, ale v případě snahy tím samozřejmě nepohrdnem (smích)

Co byste vzkázali našim čtenářům?
Sledujte naše stránky a klidně nás přijďte podpořit na koncert, v případě jakýchkoli dotazů nás kontaktujte a nebo i oslovte na nějáké akci kde budem. Chodtě na koncerty i jiných kapel a užívejte super atmosféry, kterou doma u televize nikdy nezažijete. Díky všem a hlavně Tobě za rozhovor.
Autor článku: David Havlíček